Ty ty ty!
Chtěl jsem ti tykat.
Bohužel, čeština na to není moc stavěná… Opravdu mám rád tykání, mám rád osobní přístup a přátelskou atmosféru. Líbí se mi copywriting anglických web2.0 webů, líbí se mi, jak dokáže být angličtina přátelská a kůl. Trpím pak nad českými otrockými překlady. Je škoda, že například ani v Google se moc nesnažili a raději vše (například v Google Docs) přeložili konvenčně (a často dokonce dost kostrbatě)… Přitom hodně obratů lze i v češtině napsat anglickému Google vlastním, neformálním stylem.
Když jsem se snažil na blogu psát v druhé osobě čísla jednotného, zjistil jsem, že čeština mi háže haluze pod chapadla. Buď ve svých článcích budu ignorovat všechny čtenářky, nebo se uchýlím k jak jazykově, tak esteticky nehezkým obratům jako prděl(a), opíjel(a), drogoval(a)… Kašlu na to. Rezignuji, budu psát v nudně formální rovině druhé osoby čísla množného, milí čtenáři a čtenářky!
A vy, zástupci šedé konformity, kdož jste mi celou dobu nadávali za tykání, si můžete konečně mnout ruce :P .
Cr 1. 11. 2007 v 10:50
WINNER!
Maple 1. 11. 2007 v 12:00
„Milé čtenářky a čtenáři“, cítíš ten drobný rozdíl? ;-)
Littlemaple 1. 11. 2007 v 12:28
Ve škole jsem kdysi slyšel, že v české větě je to důležité až na konci. Např.
a
Spíše tu však pletu dvě různé věci ;) . Budu to pravidelně střídat, abych nediskriminoval :P .
Maple 1. 11. 2007 v 13:10
Já myslím, že to není o diskriminaci. Jsou jistá pořadí významnosti :-)
Když uvádíš, říkáš „vážené dámy, vážení pánové…“ a v případě, že tam bude jen jedna, tak je to „vážená dámo, vážení kolegové…“
Littlemaple 1. 11. 2007 v 14:09
Jestli je to o významnosti, tak stačí napsat milé čtenářky :D .