Řekněme, že ve finských městech je život na pohled systematičtější, lepší, hodnotnější a pěknější. Jenže v nich skoro nikdo nežije. Nedostaneme v nich pořádné čepované české pivo, není v nich v létě teplo a nežijí v nich naši kamarádi, musel bych si najít nové. Spousta naučených věcí mi nebude fungovat, protože se tam mluví finsky. Spousta věcí funguje jinak, třeba pošta. Na první pohled lépe, ale prostě jinak. Spousta věcí nejde vůbec udělat. Třeba stavět hrady z písku. Technicky to třeba nějak jde, ale není to holt ono (a ano, v českých městech si zase nepostavím hrady z ledu, ale požadavek byl na ty z písku). Je dost dobře možné, že existuje pár procent Čechů, kterým takový život vyhovuje natolik, že jsou ochotni podstoupit trápení se změnou a ve Finsku začít bydlet. Nebo jim to vyhovuje tak moc, že tu změnu ani nepocítí. Prostě jim to fakt sedne.
Ostatním mohou být finská města sympatická, ale jsou srdcem tak nějak středoevropští a vyhovuje jim to. Dokážou laškovat s myšlenkou bydlet ve Finsku, ale uvědomují si kromě lákavých kladů i všechny ty zápory, které by to pro ně znamenalo. Nemají chuť, nemají koule, prostě jim nestojí za to podstupovat změnu, když vidí, že by nebyla tak hladká a snadná, jako třeba pro jiné. Jsou si vědomi toho, že v našich městech se krade a že po nich běhají sprejeři, ale dokážou se s tím smířit. Mají tu své kamarády a mohou využívat postupů naučených od narození (pošty, obchody, …), všichni jim rozumí a oni mohou řešit opravdové problémy místo těch, jež by přišly, kdyby změnili prostředí. Prostě, jednoduše řečeno, ačkoliv se jim představa finského města zamlouvá, jsou více Češi než Fini a proto zůstávají v ČR. Je to logické. Někdo je středoevropan, někdo je seveřan, někdo holduje spíš zmatku středomoří. Obecně je to tak, že když se narodíme v ČR, líbí se nám tu. Najde se, jak už jsem psal, těch pár procent konvertitů, ale i těm je jasné, že těžko přesvědčí všechny ostatní lidi v ČR, že „jinde je to lepší“. Vědí, že je to lepší spíš proto, že oni jsou jiní a více jim to sedne. Ti ostatní si do jiných krajin zajedou spíš jen na dovolenou nebo maximálně na pár měsíců.
Myslím si, že pokud zaměníme slovo Česká republika za Windows a slovo Finsko za Linux, bude to fungovat dost podobně. Jen s tím rozdílem, že konvertité nemohou či nechtějí pochopit, že někdo je prostě víc Čech než Fin (i když se mu Finsko líbí) a stěhovat se nehodlá. Změna operačního systému prostě není tak triviální, jak to oni vidí. Vidí to nábožensky, idealogicky, fanaticky. Ach jo.
Se slovem fanatismus bych si tady moc nehrál, to přece bývá málokdy ten případ (doufám).
Spíš mi připadá, že vy windowzácí na nás linuxové pohlížíte skrz prsty a máte potřebu psát takovédle články.
Ale jako Fin se opravdu nepřestanu nikdy divit, že kvůli inventuře v malé sámošce na návsí se u vás evakuuje celý okres. Vážně není v pořádku, že tě operační systém téměř donutí vypnout jednu z jeho základních součástí, protože programátoři byli třeba prostě leniví. O ztracené rozdělané práci nemluvě…
Tydle vaše hrdé pamflety nesou o nic lepší než naše nikdy neustávající podivující se výkřiky, co všechno si na vás Windows připravily.
Já bych to viděl jinak. Zatímco Honza naznačuje – „nech každému jeho víru, pokud tě neohrožuje na životě“, tak Cr naopak opatrně naznačuje „ty vaše výlevy o toleranci jsou to samé, jako když my si sem tam posteskneme, že to vaše Velé Okno je totálně naprd“
Cítím zde nepatrný rozdíl.
Myslím, že nejlepší je svobodná volba. Každému, co hrdlo ráčí. Proč bych přesvědčoval jiného, že zrovna mně vyhovuje toto (a proč by on měl přesvědčovat mě
). Třeba mě osobně zamrzelo, když jsem si při
koupi NTB nemohl svobodně zvolit OS. A to jsem windowsák – ale pro dané
účely by se mi zrovna více hodil jiný.
Nakonec – počítač je nástroj, operační systém je nástroj, auto je nástroj… opravdový život je jinde.
[…] pokud bych se měl držet přirovnání se státy, řekněme, že mě někdo násilím přestěhoval… jen o kousek dál s tím, že vrátit se […]