Čeká mě půlrok plný stresu. Devět předmětů, diplomka, státnice, dvě práce. A já, jako už se to stává o zkouškovém tradicí, ztrácím opět motivaci. Přestup na FI trochu pomohl, ale můj vnitřní rozpor zjevně nevyřešil. Stále si neumím uspokojivě odpovědět na otázku proč pokračovat ve studiu. Moje pocity marnosti aj. neurózy jsou silnější a jediným způsobem, jak své vysokoškolské trápení ukončit, je zřejmě ukončit studium.
To lze dvěma způsoby. Buď vytrvám a školu do půlroku dodělám, nebo z ní jednoduše odejdu. Abych si obhájil první řešení, sepsal jsem si tento osobní manifest. Je důležité, abyste pochopili, že zde řeším svůj osobní problém s vysokou školou a nikde neříkám, že to co zde píšu je platné i obecněji.
Milý deníčku, sérii článků o ústavu jménem Fakulta informačních technologií VUT v Brně uzavírám tímto dlouhým příspěvkem. Po setkání s děkanem fakulty jsem se rozhodl, že původní článek, v němž se rozhoduji mezi FIT a FI, nikdy už nezveřejním. Rozhodl jsem se však nakonec přece jen studentům FIT VUT zanechat nějaký dárek na rozloučenou a sepsal jsem seriózní názor na fakultu podložený co nejvíce fakty, oproštěný od osobních „nesympatií“ a studentského slangu. Fakultu jsem se snažil popsat z dobré i špatné strany, prostě tak, jak jsem ji v průběhu let vnímal.
Když se blížil konec mé střední školy, měl jsem stanovené tři velké cíle. Udělat maturitu, dostat se na FIT VUT a pak jeden osobní, ten si nechám pro sebe. Všechny tři jsem zvládl. Dal jsem si přihlášku jen na FI MU a FIT VUT. Dostal jsem se na obě školy, ale vybral jsem si tu vysněnou – FIT. Dodnes si pamatuji, jak jsem si šel ve 4 ráno zaběhat na Palacký vrch, vrátil se, osprchoval se a šel k přijímačkám. Bylo moc pěkné, sluncem provoněné ráno. Dokonce na tu maturitu jsem se celý svaťák učil v parčíku vedle kláštera, v němž fakulta sídlí. Netrvalo dlouho a byl ze mne spokojený student, hrdý na fakultu a na školu. A v tričku FITboy :)
Strávil jsem významnou část svého života na kolejích VUT. Nejen že jsem tam bydlel, já tam vyloženě žil – byl to můj domov. Nikdy nezapomenu na víkendy, kdy koleje vždy utichly a pak v pondělí zase ožívaly, nebo když jsem býval pravidelně 24. 12. v budově úplně sám (vrátní se nepočítají).
Bydlel jsem postupně na Purkyních (B02, B07), Palačáku (A05) a Máneskách (D01). Asi nemá smysl podrobně popisovat všechny areály, to zvládlo VUT KaM za mě. Nějaká malá subjektivní shrnutí bych ale udělat mohl.
Tak jsem přes Vánoce napsal na studijní oddělení obou fakult a čekal, co mi odepíšou. Na webu FI bylo, že jediný pracovní den SO bude 29. 12. a bylo milé, že mi e-mail přišel přesně 29. 12. ráno. A odpověděli mi hezky na vše, i když jsem se ptal asi na 6 věcí najednou. Z FITu mi odpověděli dnes, což je taky fajn, dneska je první pracovní den po prázdninách. A propos, kdo na fakultním webu FIT najde stránku o SO, zaslouží plyšového bludišťáka.
Jelikož neodcházím ze své alma mater sám, uvádím seznam informací, které jsem v odpovědích na své otázky obdržel. Nebudu to raději nějak výrazně citovat, nebo mi zase někdo-z-vedení-školy řekne, že (uváděním obecných faktů) vynáším na veřejnost soukromou korespondenci.
