Sníh, voda, déšť, mlha
nekonečně ospalá obloha.
Pan podvečer zve paní noc
která má tu zvláštní moc
měnit vše za našimi skly
na malý tečky lesklý.
Zmizí les i mlha nad hladinami
dům, vlak i ten pohled mezi námi
všechno budou světla v dáli,
bezvyznamne malý.
Slon má dlouhý chobot
má ho ale od bot
když paří na Ska-P
tak si po něm šlape.
Opilý jsem z Martiny
mámil další Martini
Hulákala z plných plic
že mi nedá vůbec nic.
Má holka mi vytýká
že mě baví matika.
Co je ale špatné na tom
myslí doma štěpit atom.
Věnováno třem dobrým lidem, ale zvláště těm dvěma holkám.
Horká voda, mrazivý čas
dole mizí černočernou dírou
jistota v nás tenká jak vlas
ztrácí se v páře s poslední vírou
V páře plnící poslední místa
a ta houstne a dech se chce zastavit
s každým pokusem otevřít ústa
s každým zoufalým pokusem promluvit
(more…)