Stalo se tuším od jedné z podverzí PHP4 dobrým zvykem vypínat v PHP direktivu register_globals. Naštěstí. Díky tomu pak nemáme přístup k příchozím datům přes různě pojmenované proměnné, ale máme je hezky v globálních polích, třízena podle způsobu, jakým k nám přišla. To je nejen o dost přehlednější, ale také bezpečnější.
Jestliže vás nalákal nadpis a nechcete číst širší úvod do problému šablon v PHP, poskočte o něco níže, tam už to tak široké není a článek lze ve zdraví přebrodit celkem rychle ;) .
Píšete-li aplikaci v PHP a nejste-li v programování vepř, sele, prasnice nebo něco k tomu blízkého (vyjma kance, kanec být můžete), dříve či později pocítíte přinejmenším touhu oddělit prezentační vrstvu od zbytku. Nabízí se několik přístupů, co s touto touhou…
Ano, můžeme si otevřít knihy, můžeme zkoumat PHP syntaxi nebo Java syntaxi na Wikipedii, číst si v referenčních webech… Ale to je zdlouhavé. Nabízím malý tahák pro stejně konvertované jako já – z PHP na Javu. Nesnažil jsem se o nic komplexního, Javu se z toho nenaučíte. Jde jen o výčet nejzákladnějších rozdílů v syntaxi, které se mohou plést, zvláště když jsou zažité…
Dnes jen krátce malý trik, jak uchránit soubory textového typu na serveru. Pokud si na www.example.com nahraji nějaký velikost-poprsi.txt, pak si jej logicky každý může přečíst na adrese www.example.com/velikost-poprsi.txt. Někdy je to ale nežádoucí – např. pokud si uchováváme konfigurační data aplikace v XML nebo v textovém souboru (třeba INI soubor, zpracovávaný pomocí parse_ini_file).