Manifest zklamaného studenta

Čeká mě půlrok plný stresu. Devět předmětů, diplomka, státnice, dvě práce. A já, jako už se to stává o zkouškovém tradicí, ztrácím opět motivaci. Přestup na FI trochu pomohl, ale můj vnitřní rozpor zjevně nevyřešil. Stále si neumím uspokojivě odpovědět na otázku proč pokračovat ve studiu. Moje pocity marnosti aj. neurózy jsou silnější a jediným způsobem, jak své vysokoškolské trápení ukončit, je zřejmě ukončit studium.

To lze dvěma způsoby. Buď vytrvám a školu do půlroku dodělám, nebo z ní jednoduše odejdu. Abych si obhájil první řešení, sepsal jsem si tento osobní manifest. Je důležité, abyste pochopili, že zde řeším svůj osobní problém s vysokou školou a nikde neříkám, že to co zde píšu je platné i obecněji.

Alma mater

Někdy se zamýšlím nad tím, komu bych fandil na vysokoškolském hokeji. Jestli VUT nebo MU. Která z univerzit mi více přirostla k srdci? Která je pro mě větším domovem?

Malý tahák k přechodu z FIT na FI

Tak jsem přes Vánoce napsal na studijní oddělení obou fakult a čekal, co mi odepíšou. Na webu FI bylo, že jediný pracovní den SO bude 29. 12. a bylo milé, že mi e-mail přišel přesně 29. 12. ráno. A odpověděli mi hezky na vše, i když jsem se ptal asi na 6 věcí najednou. Z FITu mi odpověděli dnes, což je taky fajn, dneska je první pracovní den po prázdninách. A propos, kdo na fakultním webu FIT najde stránku o SO, zaslouží plyšového bludišťáka.

Jelikož neodcházím ze své alma mater sám, uvádím seznam informací, které jsem v odpovědích na své otázky obdržel. Nebudu to raději nějak výrazně citovat, nebo mi zase někdo-z-vedení-školy řekne, že (uváděním obecných faktů) vynáším na veřejnost soukromou korespondenci.