Problémy neexistují I
Kamarád Miloš mi řekl, ať napíšu článek o překážkách
v životě, protože jsem nebyl spokojený s tímto
nepřiměřeně pozitivním článkem. Protože mám nějakou představu,
kterou bych mohl i pomocí psaného slova sdělit, rozhodl jsem se takovou
výzvu přijmout.
Řekl jsem si, že nakousnu vše, co mne v souvislosti s problémy a životem
napadne. Vznikl docela dlouhý text, který jsem se rozhodl
publikovat na části i zde na Lístcích.
Článek nebude pozitivní, ani příliš motivující a vůbec netuším, jak se po něm budeš cítit, ale na druhou stranu se ti pokusí nastínit problematiku problémů. Překážek. Strastí. Článek se s tebou nebude vůbec párat a předhodí ti nehezkou realitu na rovinu a z pohledu, jak ji chápu já. Pokud chceš něco růžového a věříš tomu, že svět je spravedlivý, čteš špatný text.
Překážky a problémy?
Ptal jsi se někdy sám/sama sebe, co jsou to problémy? Ne? Špatně.
Udělej to a zjistíš spoustu zajímavých věcí. Otevřeš si tak okno,
kterým můžeš nahlédnout na principy, ovlivňující tvůj přístup
k životu.
Asi bych měl pokračovat definicí problému, ale co když ti sdělím, že
problém je něco, co si nezaslouží nejen definici, popis, ale ani své
vlastní jméno? Věz, že největší problém v našem životě je, jak se
na problém díváme. Slovo problém nemělo nikdy vzniknout.
Všude kolem nás
Představ si život, v němž by problémy nebyly. Růžové, že? Nádhera.
Ale zamysli se lépe a více a uvědom si, co všechno nazýváš problémem.
Existuje problém zvednout se ze židle. Rozhodnout se, kterou zmrzlinu chceš.
Kterým směrem jít. Jsou to ty nejmenší problémy, ale existují a ty je
řešíš. Ještě chvíli přemýšlej. Může svět existovat bez problémů?
Existují problémy bez světa?
Uvědomme si, že překážky jsou součástí existence. Světa. Je to
skutečnost, kterou nemůžeme nijak oddělit od života. Je tak
neoddělitelná, že bychom ji měli brát jako naprostou samozřejmost a
neplýtvat na ni slovy. Nemluvme o tom, že mít svět bez problémů (kdyby
to nějak přeci šlo), by bylo naprosto nezáživné, nudné, nemožné.
Bavilo by tě mít každý den prázdniny nebo každou minutu sex? Některé
věci jsou krásné jen tehdy, jsou-li vzácné. Pokud jsou pro nás krásné
ony chvilky relativní bezstarostnosti, jež občas užíváme, tak si je
vychutnejme, ale nechtějme je pořád. Těšme se na ně.
Maple 5. 9. 2007 v 17:31
Odvážné téma a pořadové číslo I naznačuje, že půjde opravdu o seriál. Nicméně začátek je pojat celkem košatě a rozvláčně. Pokud bylo smyslem vyjít na trh po částech právě proto, aby další díly mohly být lepší díky nemístné kritice, tak to schvaluji.
V „moderních, velkých a úspěšných“ společnostech se problémům neříká problémy, ale výzvy (challenge). Je to dosti zprofanováno a pokud dnes někdo uslyší „čelendž“, ihned si vybaví svého nadřízeného, jeho nadřízeného a popř. všechny nadřízené, jak na libovolném mítingu kážou o tom, že by to pro „nás měl být čelendž“.
Nicméně se mi to líbí. Je možno tomu říkat jak kdo chce, je to o tom přístupu, který tady popisuješ.
Když jsem náhodou mrkl na pondělní večerní obrazovku, protivný Dr. House tam zrovna
Maple 5. 9. 2007 v 17:32
Áááááááá, se mi to nějak ukliklo…
Když jsem náhodou mrkl na pondělní večerní obrazovku, protivný Dr. House tam zrovna vedl rozhovor:
House: Now aren’t you glad you joined us? Search their house, and screen his hair and blood for lead. And test for mercury and arsenic while you’re at it. Chase, find out what the resort cooks with, if they’ve repainted recently or did any plumbing repairs.
Chase: I don’t speak Spanish.
House: Then it’ll be challenging.
House
Littlemaple 5. 9. 2007 v 17:46
Přemýšlel jsem, jestli se do toho pouštět, jestli člověk v mém věku má co napsat takto o životě, ale Radek mi k té úvaze napsal
Takže to zkusím. Rozvláčné to je, protože mám sklony k rozvláčným textům a tento prostě nijak moc upravovat nechci. Pohled na problém jako výzvu je taky zajímavý. Do své teorie bych ho umístil těsně před řešení nějaké věci… Možná mě komentáře obohatí a vlastní články ještě budou mít nakonec trochu jinou podobu.
Levandule 5. 9. 2007 v 22:34
Myslím, že píšeš dost dobře. Jako perfekcionista jsem našla jen jednu gramatickou chybičku – před kterou, který ap. píšeme vždy čárku. Jako podobně rozvláčný pisatel nemám nic proti košatosti slov a myšlenek… taky je těžce držím na uzdě a ostříhávám…
Takže se těším na další pokračování… a přidávám další výzvu – téma: Radost/radosti mého života… ;-)
Littlemaple 6. 9. 2007 v 08:28
Díky, chybu jsem snad našel a opravil.
Martin Janda 9. 9. 2007 v 15:45
Ten původní článek jsem pochopil spíš jako návod „jak přechytračit podvědomí“. Proto mi nepřijde nepřiměřeně pozitivní. Je prostě motivační.
Jinak doufám, že nezapomeneš na souvislost s oblastí působnosti. H. W. Smyth a jeho pojetí mi přijde dost praktické a výstižné.
Littlemaple 9. 9. 2007 v 15:59
Asi nemám rád motivační články na přechytračení sama sebe :) . Já se docela nerad přechytračuji, mnohem raději si věřím ;) . Kdysi mi přišly takové články úžasné, ale dneska z nich mám takový kyselý pocit, že jsou to jen bláboly, po jejichž přečtení se člověk usmívá, ale stejně nic nezmění.
Z Hyruma čerpám dost a z jeho myšlenek se samozřejmě v těch mých leccos objeví. Protože už jsou ale přefiltrovány a přemíchány mou hlavou, dovolím si psát články na takové téma i bez pocitu, že bych opisoval a citoval někoho jiného. Ale ano, na něm svůj přístup určitě v kořenech stavím. Jeho pojetí je přesně takové, jak píšeš a prapůvodně mě zřejmě inspiruje k těmto článkům :) .