Pod tlakem
První zkoušku tohoto semestru, z matematiky, mám přesně v tento okamžik, tedy 2008–01–04 16.00 – 18.00. Abyste se nenudili během mé nepřítomnosti a zároveň si dokázali představit, jak náročné období mi začíná, potěším vás tématicky nazvanou a dekadentně laděnou básní Pod tlakem. Je také staršího data.
Tlačím ze všech sil
je to ovšem děsná dřina
námahou bych vyl
tahle práce je fakt špína
Ruce v pěstích, nohy chřadnou
očima do prázdna koukám
těžká víčka rychle vadnou
materiál zvolna soukám
V posledním tažení zaberu
sesbírám vůli a vervu
příště se zase tak nažeru
aby to stálo těch nervů
Bílá mísa potemněla
dílko zlostně ježí brvy
po šňůře má hnáta sjela
nastal konec jedné mrvy
Maple 4. 1. 2008 v 17:25
Nohy chřadnou – kdo musel tlačit aspoň 15 minut ví, že se pak opravdu nedá zvednout, bo nohy neposlouchají :-)
Nicméně jsem trochu doufal, že začátek bude spíš hezkou alegorií na něco jiného a konec ukáže rozuzlení typu „tlačím něco do palice“ nebo „pořád se někde něco tlačí…“ a tak :-)