Letěla bez křídel krajinou
modré mraky jí mávaly
věděla, že tací zahynou
slané slzy jí stékaly…

Věděla, že matka Země
dole zničí své dítě
otřela pláč z tváře jemně
a křikla: „Miluji tě!“

Nevím, jestli začít od konce, nebo od začátku. Mohli bychom o tom hlasovat, ale to by odporovalo všeobecně rozšířenému názoru, že tahle horní část stránky patří mě a ta dolní vám. Zkusím to od začátku, ale napovím, že článek není o Houseovi.

Můj spolubydlící na léto, Laďa, sledoval seriál. Já seriály (většinou) nesleduji, protože mám pud sebezáchovy, školu a práci. Laďa sledoval Dr. House – toho už jsem někdy předtím viděl a pamatuji si, že když jsem kdysi viděl první díl (shodou okolností první díl seriálu), hned jsem si říkal, co je to za další kravinu z nemocničního prostředí… No ale pak jsem to dokoukal až do konce :) . Když jsem o prázdninách prošel kolem televize a Dr. House tam běžel, taky jsem se zastavil a koukal. Každopádně nepřišel nikdy zásadní impuls, který by pozval svérázného chlapíka do mého počítače.
Více!

Jéééžiš, zase tohleto… Mu buď napíšu, ať si to strčí někam, nebo budu zas po celém internetu honit něco, co to otevře…

Zkažená nálada hned na začátku pracovního dne jen kvůli jedinému písmenku v příponě souboru, tomu tak v poslední době nadužívanému X? Není třeba. A to i přesto, že OpenOffice.org verze 3, které se s novými MS Office dokumenty (OpenXML) vypořádají od narození, ještě nebyly narozeny. Nainstalujte si tuhle kravinku od Microsoftu a otevřete všechno. Pak už nemusíte otravovat ani klienty, ani sebe.

Komentáře o spasení světa otevřenými formáty si nechte pro sebe. Život masochistického misionáře, jenž striktně odmítá otevírání čehokoliv, co se mu ideově nelíbí nebo nemá na obalu arktické zvíře, nevedu a vést nehodlám. Za peníze půjdu s kýmkoliv, ať je z tajné organizace DOC, ODT, XSL, FBI, ODS, DOCX, KGB, XSLX, PDF, RTF, CIA nebo dokonce i mafie TXT.

Hraješ si se mnou, mrkáš
se sladce šibalským úsměvem
možná už dlouho čekáš
někde schovaná za rohem.
Více!

Dnešní čas je 2:04:24. Trasu jsem prodloužil, ale chtěl jsem mít stejný nebo lepší čas jako minule, abych si dokázal, jaký jsem machr. To se nakonec nepovedlo, ale myslím, že ani tak to není hrozné. Jedno mě však mrzí – prodloužení, o němž jsem byl přesvědčen, že musí vystačit na více než 2 kilometry, tak dlouhé nakonec prostě nebylo. Doma jsem nad mapami zjistil, že jsem uběhl jen 20,17 km, takže k vysněnému půlmaratonu mi chybí přesně 0,9275 km. Kdybych to věděl, tak budu ještě pět minut běhat dokolečka! :D Sakra už!
Více!