Kamarádství
Řeklo by se, že už stárne
ale vždyť má teprv deset let
desetkrát ty srpny parné
desetkrát první májový květ
Zažilo už co se dalo
války, vítězství, odluky
na tolik her si kdysi hrálo
tolik psaníček poslalo do ruky
A teď tu stojí u zastávky
kouká co s ním provedem
nabízí nám ochutnávky
čeká, zda ho podvedem
Nebo pěkně položíme
vzpomínkovou jednohubku
na jazyk a namíříme
sousto pěkně někam k pupku
Usmějem se, zamrkáme
vezmeme ho za ruce
„deset let máš, starý kráme
tak to jsi ještě v záruce“
Dokud drží všechny klouby
rozhýbat tě vyplatí se
půjdem třeba dnes na houby
zítra je zas fotit v míse
Pozítří směr koupaliště
večer holky v kavárně
potom budem kroutit klíště
a nakupovat v lékárně
Běhat, blbnout – ať se diví
ať kamarádství nereziví
dokud nám nic nešediví
dokud jsme tu, ještě živí
Hippo9 31. 5. 2008 v 01:45
Nemám slov:) Je to skvělé, perfektní:)
mamina 8. 6. 2008 v 16:24
Tak to já budu oponovat – 6. sloka je katastrofa, špatné frázování , celé kostrbaté – náplň dobrá! Přepracovat !!! Dopilovat!
Littlemaple 8. 6. 2008 v 17:52
Básničky nepřepisuju. Pokud nejsou dokonalé… aspoň dávají prostor těm dokonalým vyniknout.
Mimo to, někdy je poselství víc než frázování.
markoph 19. 6. 2008 v 20:12
všetky básne sú katastrofálne… imho je zmyslom básni práve slovná katastrofa, inak by sa to nedalo čítať…
Áno, drahí mojí ctení,
nie som básňam naklonení,
nič osobné nie je to však,
(okolo letel možno čínsky drak,)
netuším ako rýmuje sa,
ani ako tančí salsa sa sa sa,
rád prečítam si poéziu,
kým tu neide o jej teóriu,
radšej s veršom v oblakoch,
ako s hov*om v teplákoch…
ďalej sa mi nechce a prvá múdra duša, ktorá sa opýta, čo som tým chcel povedať, vyhrá cenu šprtal roka, lebo ja som zabudol už pri druhom verši…
Littlemaple 19. 6. 2008 v 21:36
:D :D