<!–texy–>[...] mi včera přišel nějaký spam od automaticky vygenerovaného rusáka z ICQ transportu pro Jabber. Jako vždy jsem mohl označit jeho číslo, přidat do seznamu ignorovaných kontaktů a jít [...]

<!–texy–>[...] Psi – nejkomplexnější klient na jabber [...]

<!–texy–>[...] Jabber na mobilu se hodí. Že bych nevydržel odloučení a musel si povídat se svým milým na každém rohu? Ne, ne :) . Jabber je praktický jinak – někdy vyřeší věci mnohem levněji a rychleji, než několik SMS. [...]

<!–texy–>[...] S čím jsem ale do Wakoopa šel? Proč jsem to zkusil a proč mě to zaujalo? Chtěl jsem si vytvořit seznam programů, které používám, aby se na ně mohli ostatní kouknout. Něco jako když se psávalo na osobní web „tohle je software, který mám rád, který je super, zkuste ho taky“. Jenže problém je v tom, že v dnešní době už je ten dobrý software notoricky známý a když se objeví něco fajn a nového, existují lepší způsoby, jak o tom dát vědět. A software není hudba. Nikoho nezajímá, co používám za programy a už vůbec nikoho nezajímá (ani mně), jestli strávím u Firefoxu 550 hodin nebo 40. Když někdo shání prográmek, stejně se mě zeptá přes Jabber přímo… [...]

<!–texy–>[...] u Littlemapla (ten bude mať radosť, že ho zas spomínam) som narazil na odstavec, ktorý musím odcitovať a [...]

<!–texy–>Myslím, že si to dotyčná strana neuvědomuje. Má pocit, že již z přezdívky musíš poznat, kdo je zač a přesto, že v detailech má prd, tak to přeci musí být všeříkající. Na ICQ je to obvyklé, tam je default hláška "chci tě" a tu každý pošle. Na jabberu přijde jen žádost o autorizaci. Já odpovídám ve sporných případech zprávou "?", v PSI přímo to okno pro potvrzení autorizace umožňuje poslání zprávy. Na "?" většinou zareagují všichni ti, co by mě opravdu v kontaktech chtěli mít :-) a zbytek se vyfiltruje.

<!–texy–>Mě vadí, když někdo, kdo mě zná, si mě chce přidat a žádá o autorizaci, ale nenapíše ani slovo (jsem ten a ten, ahoj). A já musím zjišťovat odkud, co, jak…

Ne, už to prostě dělat nebudu. Neznám a hotovo. Pokud něco chce, ať napíše.

<!–texy–>Jabber nabízí mimo jiné plnou kontrolu nad autorizacemi.

Když si mě někdo chce přidat do seznamu kontaktů, zeptám se ho, co je zač, popř. to zkusím zjistit z jeho detailů. Pokud neuznám za vhodné mu autorizaci udělit, neudělám to (stává se to tak 1:1) a kontakt má smůlu – nemůže sledovat můj online stav.

I když mu autorizaci udělím a on si mě tak smí přidat do svého seznamu a sledovat můj online stav, neznamená to, že je to navždy. V budoucnu své rozhodnutí mohu kdykoliv změnit a tuto autorizaci mu odebrat. Jeho klient ho poté pouze obeznámí, že se tak stalo a že má opět smůlu při sledování mého online stavu :-) (Prostě mě naprdl a nezaslouží si mě ;-) )

Na jabberu se mi líbí i to, že kutilové si mohou sednout a napsat si klidně svého vlastního klienta, popis formátu je "zcela k dispozici":http://www.xmpp.org/rfcs/ a to dokonce ve standardizovaném RFC tvaru. Klient může běhat na klasickém počítači, ale třeba i na palmu či mobilu. Pro ty normálnější z řad běžných uživatelů, kteří netrpí tímto programátorským kutilstvím, to má samozřejmě výhody v "dostatku klientů":http://www.jabber.org/software/clients.shtml, ze kterých si pak mohou vybírat.