Dr. House vyléčí i ztrátu produktivity

19. září (pátek)

RSS komentářů

Nevím, jestli začít od konce, nebo od začátku. Mohli bychom o tom hlasovat, ale to by odporovalo všeobecně rozšířenému názoru, že tahle horní část stránky patří mě a ta dolní vám. Zkusím to od začátku, ale napovím, že článek není o Houseovi.

Můj spolubydlící na léto, Laďa, sledoval seriál. Já seriály (většinou) nesleduji, protože mám pud sebezáchovy, školu a práci. Laďa sledoval Dr. House – toho už jsem někdy předtím viděl a pamatuji si, že když jsem kdysi viděl první díl (shodou okolností první díl seriálu), hned jsem si říkal, co je to za další kravinu z nemocničního prostředí… No ale pak jsem to dokoukal až do konce :) . Když jsem o prázdninách prošel kolem televize a Dr. House tam běžel, taky jsem se zastavil a koukal. Každopádně nepřišel nikdy zásadní impuls, který by pozval svérázného chlapíka do mého počítače. 

Impulsem byla závislost mého spolubydlícího, která se začala rozpínat po celém pokoji a následně pohltila i mě. Stáhl jsem si všechny díly a začal koukat. Jeden díl House má asi 40 minut, což je ale zabijácké… Přesto jsem za tři dny odkoukal 5 hodin denně. Jakto?

Laďa mě naučil, že seriály lze poslouchat. Je to pravda – ksichty jsou tam pořád stejné a člověk aspoň rozvíjí fantazii. Pokud neleží v posteli, může se navíc na nějaké speciální pasáže přece jen podívat. Můžete se balit, stěhovat, vybalovat, můžete jíst… A můžete poslouchat oblíbený seriál.

Můžete ale i pracovat! Pokud máte práci, při které vás neruší mluvené slovo, jako například malování nějakého designu, nic vám nebrání pustit si House na pozadí a poslouchat. Když má někdo epileptický záchvat, zmáčknete alt+tab a ztratíte pár minut koukáním na seriál. Ale, a to je pro mě docela překvapivý a zajímavý dopad, to, že celý zbytek času pracujete a při tom dáváte pozor na dění v seriálu, vás ochraňuje před všemi vyrušeními – e-maily, RSSky, jabberem… prostě před veškerým nesmyslným brouzdáním po internetu, které je úplně vším, jen ne prací.

Škoda, že počet činností, které lze takto zproduktivnit, je omezený :) . U psaní kódu, programování nebo učení si toto samozřejmě představit nedokážu.


,

Taky tu vyrostlo


  • Maple 19. 9. 2008 v 10:41

    A co pak to překvapení, když na konci zjistíš, že tenhle hlas je někdo úplně jiný a tamten je vlastně tenhle a toto, že byla ženská… :-D

    Já teď prožívám období bez televize, seriálů a většiny pohyblivých obrázků. Momentálně jsem zabředl zase do knih a čtení vůbec. Jsem zvědav, jestli si ještě někdy najdu zpět cestu k hýbajícím obrázkům. Navykání bude postupné, nejdřív krteček, pak včelí medvídci…

     
  • markoph 22. 9. 2008 v 21:59

    Seriály ako House, Prison Break a tie „Lost“oviny, ktoré teraz zachvátili svet sa takto určite dajú pozerať, a keby som sa do nich pustil, tak by som to tak asi aj robil. Ale pri scifi, ktoré pohlcuje mňa si práveže užívam pohľad na tie lode a techniku :\ neviem si predstaviť pozerať to na pozadí.

    Ja som začal pozerať seriály ako odmenu. Ak splním všetko čo som v ten deň mal, večer si pozriem jeden diel; ak nie, tak mám smolu :P

     
  • Maple 23. 9. 2008 v 09:01

    To je ono, odměňovat se tím. ZTD rulez.

     
    • #4

    Použijte Texy! formátování!