Na obzoru, mezi mlžnými pásy,
ten muž ale zahlédl cíl,
zřel ztělesnění vší možné krásy,
a představil si, jak by žil.

Snad oko mu sprostě nelže,
že útes je k přistání vlídný,
někdy však i plachta selže,
někdy je konec cesty bídný.

Snad bude na světě krásně,
ač jako divoký supící tur,
jeho loď vzpíná se drsně,
točí se este, oeste, norte, sur…